HLAVA 9
Doplňující předpisy pro vodní cesty České republiky

Čl.9.01

Stavba plavidla, jeho výstroj a posádka

1. Plavidlo musí být postaveno a vystrojeno tak, aby byla zajištěna bezpečnost posádky, přepravovaných osob nebo nákladu a bezpečnost plavby. Plavidlo, které má platné lodní osvědčení a je vystrojeno podle údajů v něm uvedených, splňuje tuto podmínku. Malé plavidlo musí po konstrukční a materiálové stránce odpovídat účelu a použití plavidla a plavební oblasti, pro kterou bylo konstruováno.

2. K vlečení nebo tlačení smí být použito jen takového plavidla s vlastním pohonem, které má odpovídající vlečné nebo tlačné zařízení. Způsobilost k vlečení nebo tlačení musí být uvedena v lodním osvědčení.

Čl.9.02

Provoz malých plavidel

1. Vůdce malého plavidla odpovídá za technickoprovozní stav malého plavidla, za jeho posádku i ostatní osoby na plavidle. Odpovídá za to, že malé plavidlo není přetěžováno a že osoby jsou na něm správně rozmístěny. Zvláštní předpis stanoví, u kterých malých plavidel se jejich způsobilost k plavbě musí prokázat lodním osvědčením.5) Zvláštní předpis stanoví náležitosti potřebné k vedení malých plavidel.1)

2. Vůdce malého plavidla odpovídá za bezpečnost plavby i v podmínkách zhoršující se povětrnostní situace. Je povinen včas hodnotit zejména druh a účel plavidla, kterého hodlá v takových podmínkách použít. Je povinen plavbu včas přerušit, pokud by s ohledem k místním podmínkám další plavba nebyla již bezpečnou.

3. V případech, kdy malé plavidlo míjí koupajícího se, je vůdce malého plavidla povinen obeplout ho v bezpečné vzdálenosti a pokud možno tak, aby koupající se zůstal mezi malým plavidlem a nejbližším břehem. Pro malé plavidlo s vlastním pohonem je bezpečná vzdálenost 10 m a pro malé plavidlo bez vlastního pohonu 3 m.

4. Malá plavidla nesmějí křížit směr plavby plavidel, která nejsou malými, ve vzdálenosti menší než 200 m. Musí zachovat bezpečnou boční vzdálenost od jiných plavidel. Bezpečná vzdálenost závisí na druhu plavidel, charakteru úseku vodní cesty a povětrnostní situaci.

5. Plovák s plachtou (windsurf) je malým plavidlem. Plavba na něm je zakázána v noci a v podmínkách snížené viditelnosti. Vlečení tohoto plavidla je zakázáno.

6. Plavba na plováku s plachtou je zakázána:

a) na Vltavě v úseku Vrané nad Vltavou ř. km 71,20 až Mělník ř. km 0,00,
b) na Labi v úseku Chvaletice ř. km 102,50 až Hřensko ř. km 109,27.

7. Vodní lyžování, létání na draku taženém motorovým člunem apod., lze provozovat pouze ve vyznačených úsecích vodních cest plavebními znaky. Na vodní hladině se použije žlutých bójí s černým nápisem SKI, na břehu modré tabule E.17 (příloha 7). Je-li u takto vyznačené vodní plochy signalizováno vytažením žlutého balónu, je vplutí všem ostatním plavidlům do vyznačeného prostoru zakázáno. Prostor vyznačuje provozovatel podle pokynů Státní plavební správy.

8. Půjčovny malých plavidel, které mají stanoviště na vodní cestě, mohou být provozovány za podmínek schválených Státní plavební správou.

9. Speciální závodní motorové čluny lze provozovat na zvláštních okruhových dráhách pouze s povolením Státní plavební správy.

1) Výnos FMD č. 1/1976 z 17. 12. 1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (Věstník dopravy č.j.26.357/75-25)
5) Vyhláška FMD č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě ve znění vyhlášky FMD č. 94/1976 Sb.

Čl.9.03

Hlášení plavebních nehod

Vůdce plavidla, plovoucího tělesa nebo sestavy, jakož i osoba pověřená dohledem na plovoucí zařízení má povinnost hlásit bez prodlení Státní plavební správě plavební nehodu, na které měla účast.

Čl.9.04

Vymezení oblastní působnosti orgánu Státní plavební správy

Praha - tok Vltavy a Labe po ř. km 6,400 pod Mělníkem, území hl. m. Prahy a okresy Benešov, Beroun, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jindřichův Hradec, Kladno, Klatovy, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Praha-východ, Praha-západ, Prachatice, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Strakonice, Svitavy, Tábor, Ústí nad Orlicí.

Děčín - tok dolního Labe od ř. km 6,400 až k státní hranici a okresy Česká Lípa, Děčín, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jičín, Karlovy Vary, Liberec, Litoměřice, Louny, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Semily, Sokolov, Tachov, Teplice, Trutnov, Ústí nad Labem.

Přerov - okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Bruntál, Břeclav, Frýdek-Místek, Hodonín, Jihlava, Karviná, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Prostějov, Přerov, Šumperk, Třebíč, Uherské Hradiště, Vsetín, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou.

Čl.9.05

Omezení platnosti

1. Na vodních cestách kategorie II, kde není provozována plavba plavidly, která nejsou malými, se neprovádí plavební znakování ve smyslu čl. 5.01 a 5.02 tohoto Řádu.

2. Na vodních cestách podle odst. 1 mohou sportovní či jiné organizace po dohodě se správcem příslušného vodního toku umísťovat výstražné nebo informativní značky nebo nápisy za účelem usnadnění sportovní a rekreační plavby.

3. Další ustanovení této hlavy platí na vodních cestách kategorie I a na těch vodních cestách kategorie II, kde je provozována plavba plavidly, která nejsou malými.

Čl.9.06

Oznamování veřejných akcí (k čl. 1.23)

Pořadatel veřejné akce ve smyslu ustanovení čl. 1.23, na vodní cestě uvedené v čl. 9.05 odst. 3, je povinen Státní plavební správě oznámit nejméně 30 dnů předem druh a dobu konání akce, uvést prostor, ve kterém hodlá akci uskutečnit a jméno osoby odpovědné za bezpečný průběh akce.

Čl.9.07

Omezení, popřípadě zákaz plavby (k čl. 1.06)

1. Před dosažením nejvyššího povoleného vodního stavu na vodočtu vztahujícímu se k příslušnému úseku vodní cesty, kdy se již zastavuje plavba všem druhům plavidel, musí být plavidla odklizena včas do ochranných přístavů nebo jiných chráněných míst. Na přehradních zdržích musí být plavidla před zimním obdobím, kdy dochází k velkým výkyvům vodní hladiny, vytažena na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístěna na vhodná místa, umožňující převazování plavidel podle manipulace s vodní hladinou.

2. Plavba je zakázána:

a) na úseku Labe Chvaletice ř. km 102,50 až Toušeň ř. km 31,80 při vodním stavu na vodočtu v Přelouči:
220 cm a vyšším - vlečným sestavám,
280 cm a vyšším - nákladním a osobním plavidlům,
300 cm a vyšším - všem plavidlům,

b) na úseku Labe Toušeň ř. km 31,80 až Mělník ř. km 0,00 při vodním stavu na vodočtu v Brandýse nad Labem:
270 cm a vyšším - vlečným sestavám,
320 cm a vyšším - nákladním a osobním plavidlům,
350 cm a vyšším - všem plavidlům,

c) na úseku Labe Mělník ř. km 0,00 až Lovosice ř. km 49,10 při vodním stavu na vodočtu v Mělníku:
370 cm a vyšším - poproudním vlečným sestavám se dvěma a více závěsy,
410 cm a vyšším - všem plavidlům kromě samostatně plujících nákladních plavidel s vlastním pohonem, remorkérů a tlačných sestav nepřesahujících délku 85 m, které mohou plout až do vodního stavu 450 cm na vodočtu v Mělníku,

d) přes zdymadla Lovosice a Střekov při vodním stavu 470 cm a vyšším na vodočtu v Ústí nad Labem,

e) na úseku Labe Lovosice ř. km 49,40 až Střekov ř. km 68,70 při vodním stavu 520 cm a vyšším na vodočtu v Ústí nad Labem,

f) na úseku Labe Střekov ř. km 69,20 až Hřensko ř. km 109,27 při vodním stavu 540 cm a vyšším na vodočtu v Ústí nad Labem,

g) na úseku Labe Hřensko ř. km 109,27 až Děčín ř. km 95,20 se povoluje úleva z ustanovení odst. 2 písm. f) pro plavidla připlouvající ze zahraničí a pro plavidla pravidelné osobní dopravy, která smějí v tomto úseku plout do vodního stavu 600 cm na vodočtu v Ústí nad Labem a na překladišti Děčín-Loubí se povoluje překlad a místní posuny plavidel až do vodního stavu 700 cm na vodočtu v Ústí nad Labem,

h) na úseku Vltavy Slapy (Třebenice) ř. km 91,60 až Praha (Velká Chuchle) ř. km 61,70 při vodním průtoku 600 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Praha; plavební komora Modřany proplavuje do průtoku 450 m3/s v profilu vodočtu Praha,

i) na úseku Vltavy Praha (Velká Chuchle) ř. km 61,70 až Praha (Jiráskův most) ř. km 54,30 při vodním průtoku 650 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Praha,

j) na úseku Vltavy Praha (Jiráskův most) ř. km 54,30 až Praha (Holešovice) ř. km 46,00 při vodním průtoku 600 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Praha,

k) na úseku Vltavy Praha (Holešovice) ř. km 46,00 až Mělník ř. km 0,00 při vodním průtoku 450 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Praha.

Čl.9.08

Rychlost plavby (k čl. 1.06 a 6.20)

1. Při zachování ostatních ustanovení tohoto Řádu, zejména čl. 1.04 a 6.20, jsou vůdci plavidel a sestav povinni dodržet předepsané rychlosti plavby.

2. Na kanalizovaných vodních cestách a přehradních nádržích:

a) nesmí být rychlost plavby nižší než 3 km/h,
b) do vzdálenosti 25 m od břehu nesmí být rychlost plavby vyšší než 15 km/h,
c) v plavebních kanálech nesmí rychlost plavby naložených plavidel překročit 5 km/h a prázdných plavidel 9 km/h.

3. Na regulovaném úseku Labe:

a) proti proudu, při vodním stavu nižším než 275 cm na vodočtu v Ústí nad Labem:
- pokud plavidla plují s ponorem, který odpovídá úředně stanovenému ponoru, smí se jejich rychlost pohybovat v rozmezí 3 až 6 km/h,
- pokud plavidla plují s ponorem, který je alespoň o 20 cm menší než je úředně stanovený ponor, nesmí jejich rychlost klesnout pod 3 km/h,

b) proti proudu, při vodním stavu 275 cm a vyšším na vodočtu v Ústí nad Labem, nesmí rychlost plavby plavidel klesnout pod 3 km/h,

c) pro plavbu po proudu se s přihlédnutím k ustanovení odst. 1 nejvýše dovolená rychlost zvlášť nestanoví.

4. Na ostatních rozlehlých vodních cestách do vzdálenosti 25 m od břehu nesmí být rychlost plavby vyšší než 15 km/h.

5. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na plavidla svou konstrukcí uzpůsobena tak, že škodlivé sání a vlnobití při jejich plavbě nevzniká, a na malá plavidla.

Čl.9.09

Kotvy

1. Plavidla vystrojena podle zvláštního předpisu kotevním zařízením musí mít za plavby kotvy připravené ke kotvení.6)

2. Kotvy musí být za plavby zataženy těsně do kotevních skříní.

3. Z paluby smějí kotvy vyčnívat nebo musí být připraveny na palubě ke kotvení:

A) na kanalizované vodní cestě (plavba po vzdutých hladinách):

a) u vlečných sestav plujících proti proudu:
i) na Vltavě do vodního průtoku 225 m3/s v profilu vodočtu Praha a na Labi do vodního stavu 300 cm na vodočtu v Mělníku, jedna přední kotva na první vlečené jednotce a jedna zadní kotva na všech vlečených jednotkách o nosnosti větší než 300 t. Pokud jsou vlečná lana delší než 25 m, jedna přední kotva na každé vlečené jednotce,
ii) při vodním stavu vyšším než v ustanovení i) další kotva na první vlečené jednotce,
b) u vlečných sestav plujících po proudu dvě zadní kotvy na každé vlečené jednotce. Vlečená plavidla nesmějí mít vyvěšenou přední kotvu. Kotevní výložníky nebo čnělky, nejsou-li pevné, musí být sklopeny nebo otočeny tak, aby nepřesahovaly obrys plavidla. Kotevní lana nebo řetězy nesmějí volně viset z paluby. Jsou-li plavidla vlečena těsně za sebou, nese kotvy pouze poslední plavidlo vleku.

B) na regulovaném úseku Labe:

a) u vlečných sestav plujících proti proudu:
i) do vodního stavu 300 cm na vodočtu v Ústí nad Labem - jedna kotva na přídi a jedna na zádi každého vlečeného plavidla, pokud vlečná lana jsou delší než 25 m. Jsou-li plavidla vlečena těsně za sebou, nese pouze první vlečená jednotka nejtěžší přední kotvu a poslední plavidlo jednu kotvu na zádi,
ii) při vodním stavu vyšším než 300 cm na vodočtu v Ústí nad Labem - další kotva na přídi prvního vlečeného plavidla. V případě, že jsou vlečná lana delší než 25 m, nese každé plavidlo vleku ještě druhou přední kotvu,
b) u vlečných sestav plujících po proudu jedna přední kotva a dvě zadní kotvy na všech vlečených plavidlech.

6) Pravidla pro klasifikaci a stavbu lodí vnitrozemské plavby část III - zařízení, vybavení, výstroj - schváleno FMD č. j. 8745/84-19/4 dne 27. 2. 1984

Čl.9.10

Zajištění stojících plavidel (k čl. 7.08)

1. Na labsko-vltavské vodní cestě stojí plavidla mimo plavební dráhu v případě, kdy stojí v úseku označeném plavebními znaky, vyjadřujícími rozsah a způsob stání.

2. Hlídku na plavidle stanoví jeho vůdce, dohled na stojící plavidla je povinen zajistit jejich provozovatel.

3. O způsobu zajištění plavidel s uvedením jmen odpovědných osob vede vůdce plavidla (provozovatel) záznam, který je povinen na požádání předložit orgánům Státní plavební správy.

Čl.9.11

Zákaz nebo omezení koupání (k čl. 6.37)

1. V zájmu bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je koupání zakázáno:

a) 100 m na obě strany od mostů, přístavních můstků veřejné lodní dopravy, překladišť a vjezdů do přístavů nebo splavných přítoků a míst označených pro stání plavidel, pokud Státní plavební správa nestanovila jinak,
b) v plavebních komorách a jejich obvodech,
c) v trasách přívozů,
d) ve vyznačených uzavřených vodních plochách.

2. Koupající se osoby jsou povinny chovat se tak, aby neohrožovaly bezpečnost a plynulost plavby, zejména:

a) nesmějí plavat do dráhy přibližujícího se plavidla,
b) musí zachovat vzdálenost minimálně 50 m od boku plavidla, které není malým plavidlem,
c) musí zachovat vzdálenost minimálně 10 m od boku malého plavidla s vlastním pohonem,
d) musí zachovat vzdálenost minimálně 3 m od boku ostatních plavidel.

3. Ustanovení tohoto článku se vztahuje rovněž na plavání s použitím nafukovacích lehátek nebo pomocí jiných předmětů.

Čl.9.12

Obecná ustanovení pro přepravu cestujících

1. Plavidlům, která nejsou určena pro přepravu cestujících, je užívání přístavních můstků osobní lodní dopravy zakázáno.

2. Plavidla určená pro přepravu cestujících, která jsou obsazena, nesmějí plout v bočně svázané sestavě, nesmějí být vlečena ani vléci jiná plavidla. Nesmějí být použita v tlačné sestavě, pokud k takovému druhu spojení nejsou určena.

Čl.9.13

Ochrana vodních cest

V úseku Labe mezi Střekovem ř. km 69,20 a Hřenskem ř. km 109,27 je kotvení zásadně zakázáno. Na určených kotvištích smějí být kotvy hozeny teprve poté, kdy rychlost plavby byla znatelně zpomalena zpětným chodem nebo sakovacím řetězem. Sakování na kotvách je zakázáno.

Čl.9.14

Ponorové znaky převozních lodí (k čl. 2.04)

U převozních lodí je ponorovým znakem pás o šířce 5 cm a délce 2 m, provedený světlou barvou (bílou nebo červenou). U dřevěných převozních lodí se vyznačí tento ponorový znak dřevěnou latí, u ocelových převozních lodí přivařeným plochým ocelovým pásem anebo nátěrem na vnějším boku plavidla. Spodní okraj ponorového znaku se musí krýt s vodoryskou největšího přípustného ponoru, která se vyznačí na dřevěných převozních lodích vypálením znaku kovovým čtyřhranným razidlem o rozměrech 5 cm x 5 cm, obsahujícím písmena CS a NPP (největší přípustný ponor) a vypálením hrany vyznačující tuto vodorysku. Kromě této značky se vypálí na vnitřní straně lodního boku, a to na místě dobře viditelném, údaj o nejvyšším přípustném zatížení plavidla (číslicemi a zkratkou "os" nebo "t" podle toho, k jakému účelu je plavidlo používáno). U ocelových převozních lodí se vodoryska největšího přípustného ponoru vyznačí vyražením šesti důlků vzdálených od sebe 1 cm a vyražením znaku obsahujícího označení Státní plavební správy ve zkratkách. Kromě toho se vyznačí razidlem obdobně jako u dřevěných převozních lodí údaj o největším přípustném zatížení.

Čl.9.15

Zvláštní signalizace jednotlivě plujících plavidel, vlečných a tlačných sestav za plavby

1. Každé plavidlo musí nést za plavby na přídi ve výšce nejméně 4 m vlajku provozovatele; tlačná sestava, která vleče, musí být za dne označena kromě uvedené vlajky také válcem podle čl. 3.29.

2. Provozovatel plavidla je povinen provedení vlajky podle odst. 1 předem projednat se Státní plavební správou.

3. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na plovoucí stroje, převozní lodě a malá plavidla.

Čl.9.16

Dorozumívání mezi plavidly vleku

1. Vlečené jednotky se dorozumívají s remorkérem za dne pomocí vlajky provozovatele. Je-li:

a) vytažena na vrcholu stěžně, může remorkér plout plnou silou,
b) vytažena v polovici stěžně, může remorkér plout jen poloviční silou,
c) spuštěna, remorkér má ihned zastavit chod strojů; tento signál se smí používat jen v nutném případě.

2. V noci se dorozumívají vlečené jednotky s remorkérem pomocí vrcholového světla na stěžni obdobně jako vlajkou. Světlo spuštěné podle odst. 1 písm. c) musí zůstat viditelné.

3. Signály dané některou z vlečených jednotek musí být neprodleně předávány remorkéru, a to postupně prostřednictvím jednotek plujících před ní.

4. Při odplouvání smí vlečená jednotka vytáhnout vlajku nebo světlo teprve tehdy, když tak učinila jednotka za ní.

Čl.9.17

Sestavování vlečných, tlačných a bočně svázaných sestav (k čl. 1.06)

1. Na Vltavě a na kanalizovaném úseku Labe pro vlečné sestavy platí:

A) pro plavbu proti proudu:

a) Praha (Holešovice) ř. km 46,00 až Slapy (Třebenice) ř. km 91,40 a Mělník ř. km 0,00 až Chvaletice ř. km 102,50 smějí být vlečena pouze dvě plavidla za sebou,
b) Střekov ř. km 68,70 až Praha (Holešovice) ř. km 46,00 smějí ve zdržích plout vleky nejvýše se čtyřmi jednotkami v závěsu a jsou-li jednotky seskupeny bočně, až do celkové šířky 22 m. V plavebních kanálech vedoucích k plavebním komorám a v laterárním kanálu Vraňany - Hořín nesmějí plout plavidla bočně seskupena, je-li celková šíře seskupení větší než 10,60 m,

B) pro plavbu po proudu:

a) Slapy (Třebenice) ř. km 91,40 až Praha (Velká Chuchle) ř. km 61,70 smí být vlečeno pouze jedno plavidlo,
b) Praha (Velká Chuchle) ř. km 61,70 až Praha (Holešovice) ř. km 46,00 smějí být vlečena pouze dvě plavidla za sebou,
c) Praha (Holešovice) ř. km 46,00 až Střekov ř. km 68,70 při vodním průtoku 250 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Praha a při vodním stavu 275 cm a vyšším na vodočtu v Mělníku smějí vleky plout nejvýše se dvěma jednotkami v závěsu; při vodních stavech nižších platí pro plavbu ve zdržích táž podmínka jako v ustanovení odst. 1 písm. A)b) s přihlédnutím k čl. 1.04,
d) Chvaletice ř. km 102,50 až Mělník ř. km 0,00 smí být vlečeno pouze jedno plavidlo.

2. Na regulovaném úseku Labe mezi Střekovem ř. km 69,20 a Hřenskem ř. km 109,27 pro vlečné sestavy platí:

A) pro plavbu proti proudu: plavidla smějí plout seskupena jen za sebou do největší délky závěsu 350 m.

B) pro plavbu po proudu: do vodního stavu 275 cm na vodočtu v Ústí nad Labem smějí plout vleky nejvýše se dvěma jednotkami v závěsu za sebou; při vodním stavu vyšším smějí být dvě jednotky vlečeny buď za sebou nebo vedle sebe, pokud celková šíře bočně svázané skupiny není větší než 22 m. Při proplouvání úžinou, tvořenou železničním mostem v Děčíně ř. km 94,90 až 95,30, při vodním stavu do 275 cm na vodočtu v Ústí nad Labem smějí plout v závěsu nejvýše dvě jednotky za sebou; při vyšším vodním stavu jen jedna jednotka.

3. Na Vltavě a kanalizovaném úseku Labe pro jednotlivě plující plavidla a tlačné sestavy platí:

A) pro plavbu proti i po proudu:

a) v úseku Slapy (Třebenice) ř. km 91,40 až Praha (Jiráskův most) ř. km 54,30 smějí plout plavidla nebo tlačné sestavy do celkové délky 110 m a šířky 11,50 m,
b) v úseku Praha (Jiráskův most) ř. km 54,30 až Mělník ř. km 0,00 smějí plout plavidla nebo tlačné sestavy do celkové délky 110 m a šířky 10,60 m,
c) v úseku Chvaletice ř. km 102,50 až Mělník ř. km 0,00 smějí plout plavidla nebo tlačné sestavy do celkové délky 84 m a šířky 11,50 m,
d) v úseku Mělník ř. km 0,00 až Střekov ř. km 68,70 smějí plout plavidla nebo tlačné sestavy do celkové délky 135 m a šířky 10,60 m; při plavbě po proudu při vodním stavu 250 cm a vyšším na vodočtu v Ústí nad Labem nesmí v obvodu plavební komory Lovosice překročit plavidla nebo tlačné sestavy rozměr 85 m x 10,60 m,
e) v úseku Mělník ř. km 0,00 až Lovosice ř. km 49,29 smějí ve zdržích plout bočně svázané sestavy do celkové šířky 22 m,
f) ve zdrži střekovského jezu smějí plout tlačné sestavy do celkové délky 169 m a šířky 12,40 m nebo do celkové délky 135 m a šířky 22 m.

4. Na regulovaném úseku Labe Střekov ř. km 69,20 až Hřensko ř. km 109,27 pro jednotlivě plující plavidla a tlačné sestavy platí:

A) pro plavbu proti proudu:

a) v úseku Hřensko ř. km 109,27 až Střekov ř. km 69,20 smějí plout plavidla a tlačné sestavy do celkové délky 110 m a šířky 12,40 m a od vodního stavu 275 cm a vyššího na vodočtu v Ústí nad Labem, v bočním spojení do celkové šířky 22 m, vyjma úžiny tvořené železničním mostem v Děčíně, kde nesmí celková šířka překročit 12,40 m; tlačné sestavy do celkové délky 145 m a šířky 12,40 m smějí plout bez zvláštních omezení, musí být však vybaveny provozuschopným akustickým spojením mezi přídí sestavy a kormidelnou,
b) tlačná sestava do celkové délky 110 m a šířky 12,40 m může proti proudu současně vléci pouze jednu jednotku, pokud je tlačný remorkér vybaven i vlečným zařízením; větším tlačným sestavám je vlečení zakázáno.

B) pro plavbu po proudu:

a) v úseku Střekov ř. km 69,20 až Hřensko ř. km 109,27 smějí plout plavidla a tlačné sestavy do celkové délky 110 m a šířky 12,40 m,
b) plavba plavidel a tlačných sestav větších než je uvedeno pod písm. a), jejichž délka však nepřesahuje 145 m a šířka 12,40 m, se povoluje jen za podmínek předem stanovených jednotlivým provozovatelům plavby Státní plavební správou. Těmto sestavám je vlečení zakázáno.

Čl.9.18

Ponory plavidel (k čl. 1.06)

Ponory plavidel nesmějí přesahovat tyto hodnoty:

a) na Vltavě v úseku Slapy (Třebenice) ř. km 91,40 až Praha (Modřany) ř. km 64,00 - 1,20 m,
b) na Vltavě v úseku Praha (Modřany) ř. km 64,00 až Mělník ř. km 0,00 a na Berounce od soutoku s Vltavou do ř. km 1,25 - 1,80 m,
c) na Labi v úseku Chvaletice ř. km 102,50 až Mělník ř. km 0,00 - 2,10 m,
d) na Labi v úseku Mělník ř. km 0,00 až Střekov ř. km 68,70 - 2,00 m, v úseku Mělník ř. km 0,00 až Lovosice ř. km 49,29 při vodním průtoku 150 m3/s a vyšším v profilu vodočtu Mělník - 2,10 m,
e) na Labi v úseku Střekov ř. km 69,20 až Hřensko ř. km 109,27 nesmějí v jednotlivých úsecích vodní cesty ponory plavidel přesahovat úředně stanovené hodnoty,
f) motorová nákladní plavidla a tlačné sestavy s vrtulovým pohonem, které plují proti proudu z Hřenska do Střekova s ponorem, který je stejný nebo menší nejvýše o hodnotu 14 cm než úředně stanovený ponor, musí být vlečeny. Vlastní strojní pohonné zařízení smějí vlečená plavidla použít pouze pro zajištění ovladatelnosti plavidla.

Čl.9.19

Podjezdné výšky (k čl. 1.06)

S ohledem na světlé výšky stávajících mostů a lávek nesmějí mít plavidla plující na níže uvedených vodních cestách nejvyšší pevný bod (nejvyšší pevný bod lodní konstrukce, kterou nelze běžnými prostředky na plavidle rozebrat a znovu sestavit) nad hladinou vody výše než:

a) 4,50 m na Vltavě v úseku Slapy (Třebenice) až Mělník včetně laterárního kanálu Vraňany - Hořín při nejvyšší plavební hladině; pro plavební komory Hořín platí tato hodnota pouze do vodního stavu 2,80 m na vodočtu v Mělníku,
b) 3,70 m na kanalizovaném Labi v úseku Chvaletice až Mělník při nejvyšší plavební hladině,
c) 6,50 m na kanalizovaném Labi v úseku Mělník až Střekov při nejvyšší plavební hladině,
d) 6,50 m na regulovaném Labi v úseku Střekov až Hřensko při nejvyšším plavebním stavu 5,40 m na vodočtu v Ústí nad Labem.

Čl.9.20

Doplňující ustanovení o proplouvání objekty plavebních komor (k čl. 6.28 a 6.29)

1. Ustanovení o proplavování plavidel a jejich sestav se vztahuje na celý obvod plavebních komor. K obvodu plavebních komor patří kromě vlastního proplavovacího zařízení (plavební komory) také vodní plochy nad a pod plavebními komorami až k místům, kde končí zařízení k vyvazování plavidel (pacholata, vázací kruhy, úvazové piloty - dalby).

2. Plavidla čekající na vplutí nesmějí uzavírat plavební dráhu a smějí zaujmout místo jen v jedné šířce za sebou co nejblíže břehu. Plavidla musí po vplutí do plavební komory zaujmout v ní takové místo, aby nepřekážela při vplouvání a využití prostoru plavební komory plavidlům, která za nimi následují. Zejména poslední plavidlo (z horní vody) musí vplout tak daleko, aby při vypouštění vody z plavební komory nemohlo nasednout na záporník. Plavidla, která následují, musí plavidlům před nimi ponechat čas a možnost k tomu, aby se v plavební komoře srovnala a vyvázala.

3. K vázání plavidel v plavebních komorách se nesmí používat lan ze syntetických vláken, vyjma lan polypropylenových.

4. Po dobu proplavování plavební komorou musí být posádka rozmístěna na plavidle tak, aby mohla povolovat nebo zkracovat vázací lana. Vůdce plavidla musí být v pohotovosti na svém stanovišti v kormidelně nebo její bezprostřední blízkosti a zabezpečovat plynulé proplavování.

5. Vlečné sestavy smějí vyplout z plavební komory jen s krátkými vlečnými lany, která nesmějí být uvázána napevno. Posádka plavidla přizpůsobuje úvaz a délku lana potřebám situace tak, aby nedošlo k poškození plavidel a objektů.

6. Plavidla vyplouvající proti proudu nesmějí přistát na místech pro čekání poproudních plavidel a naopak.

7. Vůdci plavidel, jejichž připlutí bylo ohlášeno nejbližší příští plavební komoře, avšak v plavbě k ní nepokračují, musí to oznámit obsluze plavební komory při odbavení.

8. Plavidla lze proplavovat zpravidla jen ve stanovených provozních hodinách, popř. podle grafikonu plavby. Mimo provozní hodiny se proplavuje jen, pokud to připouští plavební vyhláška.

9. V plavebních komorách je zakázáno:

a) stání plavidel přes noc nebo na delší dobu,
b) samostatná obsluha provozních zařízení plavební komory členy lodních posádek,
c) vystupování a nastupování cestujících na plavidla, výjimku může povolit obsluha plavební komory,
d) používat okovaných bidel a háčků k odstrkování plavidel.

10. Malá plavidla se proplavují, pokud nemohou použít zvláštních pro ně určených zařízení, jen ve skupinách (nejméně 5 plavidel) nebo společně s jinými plavidly nebo v určitých provozních hodinách, pokud jsou pro tento účel stanoveny.

11. Přednostně se proplavují v níže uvedeném pořadí před jinými plavidly než těmi, která jsou uvedena v čl. 6.29:

a) osobní lodě plující podle jízdního řádu,
b) jiné osobní lodě s cestujícími na palubě, jsou-li ohlášeny nejméně jednu hodinu před proplavením.

Čl.9.21

Omezení, popř. zákaz plavby přes jezy ( k čl. 6.27)

1. Na vodních cestách kategorie I je plavba přes jezy a jejich propustmi zásadně zakázána; Státní plavební správa může v jednotlivých případech (stavební činnost a údržba, sportovní závody, výcvik apod.) povolit výjimku jak ze zákazu plavby přes jez, tak i ze zákazu vplutí do vyznačené uzavřené vodní plochy nad a pod jezem.

2. Na ostatních vodních cestách v České republice smějí malá plavidla plout přes jezy nebo jejich propustmi se souhlasem správce příslušné vodní cesty.

Čl.9.22

Užívání uzavřených štěrkovišť

1. Na uzavřených štěrkovištích, vyjmutých z veřejného užívání, jsou provozovatelé těžby povinni učinit opatření, aby nepovolaní neměli na ně přístup.

2. Státní plavební správa může udělit souhlas k plavbě na těch štěrkovištích nebo jejich částech, kde těžení již skončilo a stanovit přitom podmínky k zajištění bezpečnosti plavby. Pokud se na části štěrkoviště těží, dojedná Státní plavební správa s provozovatelem těžby způsob vyznačení té části štěrkoviště, která se pro veřejné užívání nepovoluje.

Čl.9.23

Určení plavební dráhy na uzavřených štěrkovištích (k čl. 6.01)

Na uzavřených štěrkovištích, kde není patrný přítok a odtok vody (směr proudu), určuje se pro účely vytyčení plavební dráhy plavebními znaky směr od vykládky k bagru za protiproudní.

Čl.9.24

Vytyčení plavební dráhy na uzavřených štěrkovištích (k čl. 5.01 a 5.02)

1. Na štěrkovištích s těžbou a dopravou štěrkopísku musí být plavební dráha vyznačena v plánu otvírky, přípravy a dobývání; musí v něm být uvedeny plavební hloubky, plavební překážky a použité plavební znaky.

2. Provozovatel těžby na štěrkovištích je povinen provádět a udržovat znakování plavební dráhy a plavebních překážek; podle nastalých změn musí provádět korekce v plánu dobývání a tomu přizpůsobovat plavební znakování.

Čl.9.25

Uložení lodních listin (k čl. 1.10)

Lodní listiny předepsané tímto Řádem mohou být na uzavřených štěrkovištích uloženy v provozní kanceláři provozovatele těžby.

Čl.9.26

Dezinfekce

1. Má-li se na plavidle provádět dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace (dále jen dezinfekce) podle pokynů hygienickoepidemiologické služby, musí to vůdce plavidla předem oznámit Státní plavební správě. Plavidlo musí zaujmout takové místo na vodní cestě, aby stálo co nejdále od jiných plavidel a obytných budov, pokud mu Státní plavební správa místo stání neurčí.

2. Plavidlo, které při dezinfekci může ohrozit zdraví a životy lidí, musí být za dne na místě viditelném ze všech stran označeno žlutou vlajkou s černou lebkou a zkříženými hnáty, v noci musí být tato vlajka osvětlena. U plavidla, na němž se provádí dezinfekce, je stání zakázáno.

Optimalizováno pro rozlišení 800x600

© Sdružení JODI
plavba@plavba.cz

Poslední aktualizace:
11.12.2000