Chystáte se v roce 2002 vyrazit lodí na vltavské nádrže?
ANO 55 %
NE 44 %
hlasovalo 1316 lidí
 
 
 
 
Opět staronové téma - jezy na Labi
Dnes se pro změnu opět věnujeme otázkám, jaké přínosy bude tato investice mít, pokud se bude realizovat, a naopak co se stane, když se realizovat nebude. Příprava této akce stále probíhá, i když zásadní odpor a procesní překážky na straně MŽP trvají. Uvidíme, který veřejný zájem převládne a zda vůbec bude ochota pro toto rozhodnutí.
Projekt na zlepšení splavnosti dolního Labe I.
Ing. Jan Bukovský - Geografie vodních cest (06.12.2001)
Základní informace o celém projektu, tak jak je aktuálně Ředitelstvím vodních cest ČR připravován. I. část se věnuje technickému řešení projektu a vlivům stavby na životní prostředí.
Jak se veřejně projednávalo zlepšení splavnosti dolního Labe
Ing. Jan Bukovský - Geografie vodních cest (06.12.2001)
Reportáž přibližuje průběh veřejného projednávání dokumentace E.I.A., která hodnotila vlivy na životní prostředí u stavby "Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN". Toto projednávání proběhlo 19. listopadu 2001 v Ústí nad Labem.
Přepravu zboží po Labi železnice nenahradí
Ing. František Ptáček - Nákladní plavba (30.11.2001)
Nedostatečná kapacita železnice pro přepravu zboží ve IV. transevropském koridoru je jedním z důvodů, proč je nezbytné upravit Labe v úseku Střekov - Hřensko.
Usnesení vlády ČR k vnitrozemské a námořní plavbě
usnesení vlády ČR - Plavba v regionech (08.01.2002)
Dne 10. prosince 2001 vydala vláda zásadní usnesení, které se zabývá současnou nepříznivou situaci ve vnitrozemské plavbě v ČR a zároveň také navrhuje opatření pro obnovu námořní flotily pod českou vlajkou.
Rekreační plavba v ČR
Pavel Kocfelda - Rekreační plavba (08.01.2002)
Obecná úvaha o situaci české rekreační plavby. Kde a jak můžeme prožívat báječné pocity volnosti a pohody při klidném plutí krajinou?
Dokončení plavebních zařízení na vodním díle Slapy a vodním díle Orlík I.
Ing. Libor Záruba, Prof.Ing. Pavel Gabriel, DrSc., Ing. Miroslav Němec - Geografie vodních cest (06.12.2001)
Článek se věnuje možnostem dokončení a zprovoznění plavebních zařízení na přehradách na Vltavě. Byla by tak umožněna průběžná plavba z Prahy až do Týna nad Vltavou, případně i dále. Tento I. díl článku popisuje současný stav.
Dokončení plavebních zařízení na vodním díle Slapy a vodním díle Orlík II.
Ing. Libor Záruba, Prof.Ing. Pavel Gabriel, DrSc., Ing. Miroslav Němec - Geografie vodních cest (25.02.2002)
Článek se věnuje možnostem dokončení a zprovoznění plavebních zařízení na přehradách na Vltavě. Byla by tak umožněna průběžná plavba z Prahy až do Týna nad Vltavou, případně i dále. Tento II. díl článku je věnován otázce, jak nejvhodněji plavební zařízení dokončit.
Vodní doprava je vytížena na 100 %
(30.03.2005)
Kdo v současné době zabloudí do blízkosti přístavů na Labi, nevěří svým vlastním očím – do přístavu zajíždí jeden velký kamion za druhým, řadí se na ploše a ve frontách nedočkavě stojí dokonce i lodě. Co se děje? Veškerý nákladní lodní park dostupný v Česku je zcela v permanenci, neboť probíhá export přebytků zemědělské produkce z roku 2004 do zámoří. Nejen rejdaři, ale také zemědělci doufají, že kvalitní plavební podmínky budou co nejdéle a nebude hrozit ani povodeň ani naopak nedostatek vody. Hodnota výnosů z kvalitní úrody je totiž přímo závislá na ceně dopravy do námořních přístavů a protože jak známo je Česko vnitrozemským státem, vodní doprava po Labi nabízí jako jediná bezkonkurenčně nejlevnější způsob přepravy. Je jen škoda, že dopravci postižení dlouhodobými přerušeními provozu nemohou nabídnout více plavidel.
České vodní cesty figurují v síti TEN-T
(30.03.2005)
Podpisem smlouvy o přistoupení ČR a dalších států k Evropské unii došlo rovněž k citelnému rozšíření sítě TEN-T, což je vymezená transevropská dopravní síť, na níž se soustřeďuje dopravní politika Společenství. Na území Česka do této sítě nově patří labská vodní cesta až po Pardubice a Vltava až pod přehradu Slapy, včetně přístavů v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníce, Kolíně a v Praze. Členské státy přitom v Evropské dopravní politice (Bílá kniha) deklarují, že budou podporovat odstraňování úzkých míst na této infrastruktuře a její intenzivnější využívání pro nákladní vodní dopravu na úkor silnice. Uvidíme, jak se k tomuto trendu připojí i česká reprezentace.
Pražský magistrát považuje lodní dopravu nákladů v centru města za škodlivou a podporuje širší využití dopravy po silnici
(30.03.2005)
Stojaté vody brázděné plavidly pod českou vlajkou na konci roku 2004 rozvířila prohlášení vrcholných představitelů pražského magistrátu, že odmítají provoz nákladních lodí v centru města, neboť je v rozporu se statutem UNESCO památkové rezervace. Je zajímavé, že ve starobylých městech jako je například Paříž, Heidelberg, Norimberk a Regensburg tento problém nepociťují a naopak se snaží vozit loďmi co nejvíce zejména stavebních materiálů. Praha je ale vskutku originál a podle názoru radních bude lepší, když plavidla skončí cestu kus před Prahou a pak už do města a přes město vše dopraví těžká auta. A jaká je troufalost plánovat na jihu města pod dálničním mostem s mohutnou křižovatkou přístav, vždyť se jedná o ideální místo pro rekreaci obyvatel.
Co může uvézt loď
(16.06.2002)
I tento magazin uvádí, co uveze loď. Naše kancelář pro uvádění románových příběhů na správnou míru (viz Jirotka, Saturnin) ve svém druhém thematu vysvětluje, proč není termín Více informací v článku.